|
|
Alelopatie vodních rostlin a její možné využití pro kontrolu vodního květu
Kolářová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Nadměrný nárůst fytoplanktonu a rozvoj vodního květu vedoucí k poškozování vodních ekosystémů dnes představuje stále častější problém. Jeho kontrolu umožňuje řada metod, z nichž se v poslední době hodně rozvíjí postupy využívající interakce živých organismů. Mezi ně se řadí i alelopatie vodních rostlin. Alelopatie je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden ovlivňuje druhý pomocí alelopaticky aktivních látek, které vylučuje do prostředí. Efekt těchto sekundárních metabolitů však závisí na řadě biotických a abiotických faktorů, což má důsledky i pro potenciál jejich využití ke kontrole vodního květu. Ač výsledky řady studií naznačují, že alelopatie dokáže ovlivnit společenstvo fytoplanktonu, její význam ve vodních ekosystémech stále není zcela jasný. Tato práce shrnuje poznatky o rozšíření alelopatie v rámci skupin vodních organismů, mechanismech působení alelochemikálií a vlivech klíčových faktorů na alelopatický efekt. Zároveň zhodnocuje možnosti využití alelopatie vodních rostlin ke kontrole vodního květu a uvádí přehled experimentálních metod, které lze ke studiu alelopatických interakcí využít.
|
|
|
Vliv solení dálnice D8 v zimních měsících: Výsledky sledování druhového složení a početnosti vodních organismů v přilehlých tocích v průběhu vegetační sezóny 2018.
Blabolil, Petr ; Kučerová, Andrea ; Matěna, Josef ; Rychetský, P. ; Peterka, Jiří
Předmětem studie je dokumentovat vliv toxicity chloridů na vodní organismy (makrofyta, nárosty, makrozoobentos, ryby a obojživelníci) v recipientech v okolí dálnice D8 km 48,276 – 64,689, kde dálnice prochází CHKO České středohoří. Sumarizace dosažených výsledků za vegetační sezónu 2018 je obsahem předkládané zprávy.
|
|
|
Vliv solení dálnice D8 v zimních měsících: Výsledky sledování druhového složení a početnosti vodních organismů v přilehlých tocích v průběhu vegetační sezóny 2019.
Blabolil, Petr ; Kučerová, Andrea ; Matěna, Josef ; Bešta, Tomáš ; Rychetský, P. ; Peterka, Jiří
Předmětem studie je dokumentovat vliv toxicity chloridů na vodní organismy (makrofyta, nárosty, makrozoobentos, ryby a obojživelníci) v recipientech v okolí dálnice D8 km 48,276 – 64,689, kde dálnice prochází CHKO České středohoří. Sumarizace dosažených výsledků za vegetační sezónu 2019 je obsahem předkládané zprávy.
|
|
|
Habitatové preference zástupců čeledi Chydoridae (Crustacea, Cladocera)
Zimová, Tereza ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Tato práce je literární rešerší, zabývající se přehledem výskytu nik vybraných druhů perlooček čeledi Chydoridae. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o výskytu druhů v různých typech prostředí, určit jaké jsou jejich preference a zjistit, kterými faktory jsou případně limitovány. Práce je zaměřena na typ habitatů, ve kterých se druhy chydoridů nachází, úživnost vody a pH. Jsou zde zmíněny také environmentální faktory jako je koncentrace vápníku a hloubka, které by mohly nejspíše také ovlivňovat volbu niky těchto druhů. Druhy se mohou rozdělit na oportunisty s širokou nikou a specialisty s úzkou nikou, přesto má velká část druhů širokou toleranci k většině environmetálních faktorů. Klíčová slova: Chydoridae, nika, habitaty, makrofyty, volné dno, pH, trofie vody, hloubka, vápník
|
|
|
Distribution of herbivorous fish is frozen by low temperature
VEJŘÍKOVÁ, Ivana
The number of herbivores in populations of ectothermic vertebrates decreases with increasing latitude. At higher latitudes, fish consuming plant matter are exclusively omnivorous. We assess whether omnivorous fish readily shift to herbivory or whether animal prey is typically preferred. We address temperature as the key factor causing their absence at higher latitudes and discuss the potential poleward dispersion caused by climate changes. A controlled experiment illustrates that rudd (Scardinius erythrophthalmus) readily utilize plant matter at water temperatures above 20 °C and avoid its consumption below 20 °C. Field data support these results, showing that plant matter dominates rudd diets during the summer and is absent during the spring. Utilizing cellulose requires the enzyme cellulase, which is produced by microorganisms growing at temperatures of 15-42 °C. Water temperatures at higher latitudes do not reach 15 °C year-round; at our latitude of 50°N~150 days/year. Hence, the species richness of omnivorous fish decreases dramatically above 55° latitude. Our results provide support for the hypothesis that strict herbivorous specialists have developed only in the tropics. Temperatures below 15 °C, even for a short time period, inactivate cellulase and cause diet limitations for omnivorous fish. However, we may expect increases in herbivory at higher latitudes caused by climate change.
|
|
|
Floristický a molusko-vertebratologický průzkum na čtyřech lokalitách odstavených ramen ř. Blanice u obcí Milenovice, Myšenec, Protivín a Vitice. Floristický a molusko-vertebratologický průzkum na sedmi lokalitách odstavených ramen ř. Blanice u obcí Čejetice, Krašlovice, Skály u Protivína, Slaník a Žďár u Protivína
Kučerová, Andrea ; Čtvrtlíková, Martina ; Blabolil, Petr ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří
Cílem provedených průzkumů bylo zjištění výskytu druhů vodních a mokřadních rostlin, velkých mlžů a vodních obratlovců, a vyhodnocení vlivu plánovaných úprav na druhovou skladbu a ochranné podmínky zvláště chráněných druhů.
|
|
|
Růst vodní vegetace v rekreačně využívaných rybnících Bolevecké soustavy v Plzni
Pták, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vysvětlit rozdíly růstu vodní vegetace mezi třemi rybníky (Velký Bolevecký, Třemošenský, Šídlovský). Všechny tři slouží k rekreačním účelům. Velký Bolevecký rybník je místem, kde od roku 2006 probíhá komplexní projekt za zlepšení kvality vody prostřednictvím řady opatření (používání Fe a Al koagulantů, regulace rybí obsádky, mechanická regulace porostů makrofyt), zatímco na ostatních dvou rybnících byla pouze snížena rybí obsádka. Zásadní rozdíl mezi lokalitami je v tom, že ve Velkém Boleveckém rybníce došlo k jen velmi pozvolnému růstu submerzních druhů makrofyt, zatímco v Třemošenském a Šídlovském rybníce došlo k jejich expanzi (hlavně stolístku klasnatého). Voda všech tří nádrží vykazuje téměř shodné vlastnosti, ale rozdíly byly nalezeny ve složení sedimentu. Frakcionační analýza potvrdila, že všechny lokality jsou chudé fosforem (P). Rozdíl je však v obsahu Fe a P vázaného na Fe (především v redox labilní BD frakci), který je pro organismy dostupný. Výsledky frakcionační analýzy tak naznačily, že P je pro kořeny makrofyt v Třemošenském a Šídlovském rybníce potenciálně mnohem dostupnější než v rybníce Boleveckém. To potvrdila i analýza pórové (intersticiální) vody v sedimentu, kterou byl zjištěn v sedimentu Boleveckého rybníka velmi nízký obsah dostupného P, zatímco v obou ostatních...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.